Příběh 1: asphericon – Jak to všechno začalo

Titulní list diplomové práce Svena Kiontkeho: 'Simulace leštění asfér'

Založení společnosti asphericon se odehrálo na začátku nového tisíciletí – období plného nekonečných možností. Sven Kiontke, student informatiky ve svých pětadvaceti letech, bystrý mladík s rozcuchanými vlasy, vždy v tričku a džínách, psal v roce 1999 svou diplomovou práci. Hnán myšlenkou, že poloautomatizované procesy by mohly zjednodušit a tím revolučně změnit výrobu optických komponentů, se do tématu ponořil naplno – a svou práci obhájil s vynikajícím výsledkem. Výsledkem byl software umožňující broušení a leštění asfér. Důkaz konceptu vypadal slibně. Ale Sven nebyl ten typ, kterému by stačil titul v kapse. Vědecká zvědavost a neutuchající touha po dalším poznání ho hnaly vpřed – a staly se motorem každého dalšího projektu.

Potenciál, který se v závěrech práce skrýval, bylo třeba naplnit. Ale jak dál? V duchu hesla svého dědečka: „Snadná cesta je možná snadná, ale těžká cesta tě něco naučí,“ využil Sven tehdejší atmosféru plnou možností – a pustil se do založení firmy. Pokus však ztroskotal. Ale chyby k tomu patří. Z chyb se člověk učí – a roste díky nim.

Když se dnes Svena Kiontkeho zeptáte, odkud vzal odvahu začít znovu, poukáže na to, že k tomu musel osobně dozrát: „V té době jsem navštěvoval seminář na Institutu podnikové ekonomiky, kde jsem si promýšlel své možnosti. Nakonec jsem měl jasno – a mohl jsem se pustit do myšlenky založit asphericon.“

Originální inzerát od Svena Kiontkeho

Ale Sven nechtěl druhý pokus podniknout sám. Hledal partnery, kteří by věřili v jeho myšlenku a technologii. Protože sám často chodil kolem univerzitní nástěnky, viděl v ní šanci najít stejně smýšlející lidi. Rychle tedy usedl k počítači, vytvořil inzerát, okopíroval ho a připevnil na nástěnku. „Nadějný start-up z Jeny hledá angažovaného ekonoma, který chce s firmou růst a je připraven přiměřeně investovat.“

Sven znal své silné stránky a hledal někoho, kdo by je doplnil. Brzy nato zazvonil telefon. Na druhém konci byl Alexander Zschäbitz.

„Jeden spolužák mi začátkem února 2001 zavolal a řekl, že je na nástěnce vedle inzerátů na bydlení lístek s textem: ‚Hledají se spoluzakladatelé.‘ Ještě ten večer jsem tam šel, odtrhl si jeden proužek a zbytek nechal viset,“ vzpomíná Alexander Zschäbitz, který právě dokončil studium ekonomie. „Ten proužek mám dodnes,“ usmívá se.

Zakladatelský tým asphericonu: Alexander Zschäbitz (CEO), Sven Kiontke (CEO) a Thomas Kurschel (CTO)

Přes svou fakultu se Sven seznámil také s informatikem Thomasem Kurschelem. Oba mluvili stejnou řečí, rozuměli si a tématu – a společně pokračovali ve vývoji softwaru. Thomas Kurschel, dnes CTO ve firmě, vzpomíná na tehdejší dobu a na to, že v roce 2001 doma ani neměl internet. Popisuje atmosféru ve firmě v prvních dnech: „Bylo to náročné. Když jsme v roce 2001 začínali v prvním laboratorním prostoru v univerzitní budově, měli jsme posvátný polštář, na kterém jsme se střídali, abychom si trochu odpočinuli. Pracovali jsme neuvěřitelně dlouho, abychom asphericon rozjeli. Ten polštář nám pomohl alespoň trochu si oddechnout. A je skvělé, kam jsme se od té doby dostali. Náš software, který od té doby neustále vyvíjíme, nebyl za celých 20 let mimo provoz déle než jeden jediný den.“

Trojice byla kompletní: Sven Kiontke měl technologii, Thomas Kurschel know-how a Alexander Zschäbitz obchodní znalosti. Firma asphericon byla založena.